pondělí 5. února 2018

Den za dnem, aneb do čeho jsem se to namočila...

To je tak. Mám oblíbený blog, kde autorka Henrieta každé pondělí zveřejní zhodnocení svého  prožitého předcházejícího týdne den po dni. Glosuje své týdeníky vtipně, výstižně, emotivně a vždy se pobavím. Někdo má prostě dar slova a umí ta slova i zajímavě poskládat. 
Nevím, co ji to popadlo, ale oslovila své čtenáře/čtenářky s výzvou, zda by se nechtěli připojit a zhodnotit svůj týden pro ni. Má prvotní myšlenka byla zcela jasná. Kdepak - to není nic pro mě. Každý den vtipně shrnout? Vždyť mé dny jsou víceméně stereotypní. Jenže pak mi její nápad začal hlodat v hlavě. Jeden hlas hřímal - to zvládneš, druhý pisklavým hláskem našeptával - co blázníš, to asi těžko dáš.
"Víte co vy dva? Dejte mi oba pokoj, já to prostě jenom zkusím." Tak, a je rozhodnuto.
Zde je výsledek.

Pondělí 29.1.2018
Každý nový den vlastně začíná o půlnoci. Já pondělí začala naprosto bdělým nočním stavem. Dvakrát jsem zalehla do postele a zase vylezla. Spánek nepřicházel. Už jsem na to zvyklá, ale rozhodnutí je jasné. Dnes NEPEČU.
Ještě předtím v neděli navečer ťukla sms - Mami, mohla by si prosím zítra pohlídat Jonáška, má teploty, ale nekašle, ani rýmu nemá. Sice jsem měla jiné plány, ale pohlídám ráda, jsem přeci babička! Ráno z auta vylézá i Amálka, taky teplota, navrch kašle. Snad nám nezanesou domů chřipku, napadá mne. Měla jsem domluvenou schůzku s neteří, že půjdeme na oběd a konečně po čase probereme rodinné "drby", ale mou omluvu chápe. Děti jsou mírně omámené teplotou, tak vděčně leží na gauči a sledují pohádku. Já s nimi (oběd ohřejeme z neděle), ale vyskytuje se problém. Jakmile sedím, začnu okamžitě klimbat a hlava mi padá až na poprsí. Já nemohu TEĎ spát, mám zodpovědnost za ty děti! Už vidím ty titulky v Blesku - Babička usnula, děti si zapalovaly vystavené svíčky a udusily se i s babičkou kouřem ze zapáleného pokoje -.
Naštěstí přijíždí můj muž, vzpamatovaná připravím oběd a s malým Jonáškem odcházím do pokoje. "Dáme si spolu lehárko po obídku - viď babičko? Budeš mi žíkat Žíkadla?" Myslím, že jsem šesté ani neodříkala.
Spíme skoro tři hodiny...

Úterý 30.1.2018
Na ráno mám nařízeného budíka. Raději. Mé dohánění spánku po probdělé noci by mohlo trvat dlouho, příliš dlouho. Přebírám opět obě děti, Amálka dopoledne jenom hoří, naměřím 39,4. "Babi, náš teploměr zapípá." Zlatíčko, my jsme starý a tak máme starý teploměr, nepípající, ale funguje, neboj." Přemisťuji ji do jiného pokoje, aby měla klid na spánek a prala se spolu s Paralenem s horečkou.
Domluvený oběd s kamarádkou s omluvou ruším. Muž mne sice měl v hlídání na dvě hodiny zastoupit, ale volá mi, že nebude časově stíhat. Jo, jo, nejsem přeci jenom paní svého volného času tak úplně, jak to vypadá. Nevadí, jsem přeci babička.
"Mami, díky, od zítra si beru ošetřovačku a budu s marodama doma," volá mi syn.
Večer zalezu brzy do postele, beru do ruky knížku, blíží se konec. Závěry knih bývají napínavé, většinou, a já se ponořila do děje tak, že jsem dočetla text poslední stránky, oddychla si z toho napětí a otočila zrak na budík. No páni, za deset minut půl druhé. Úplně jsem se vyděsila obavou, že jsem prošvihla ten správný čas na spánek. Kdepak, neprošvihla. Přišel. Hned.
Mám dočtenou Cizinku - 707 stran... 

Středa 31.1.2018
Můj všední režim. Dopoledne trávím v kanceláři. Zakládám listiny, dopisuji diář vyřizuji poštu a pak se zlobím, zlobím a i nadávám. Počítači. Jsem kliďas, ale tenhle Pan Chytrý už mi vážně leze na nervy. "Co vlastně ode mne chceš? Proč, když kliknu na Mozillu Firefox, neděláš NIC, jenom bručíš, chrastíš, vrčíš? Já se potřebuji dostat do Datové schránky, rozumíš!! Jo, tak teď se mnou úplně přestaneš komunikovat? Stojí ti to za to? Takhle mne nervovat? To nemám zapotřebí - ve svém věku! Tak a máš to, vypnutí natvrdo, žádný restart, žádné doprošování. A to ti říkám, volám Radkovi, on se ti podívá až do mozku, hajzlíku jeden, jen počkej! S tebou jsem skončila. Já si totiž před pár měsíci koupila NOTEBOOK. A máš to, heč."
Muž mi nese ze schránky velkou obálku. Nic nečekám a tak se hned dívám na odesílatele. A ona Helenka. Výherkyně šátku při narozeninách mého blogu. Z obálky vyndavám napsané přání a neskutečné množství háčkovaných doplňků. Od malinkatých kytiček, motýlků, ptáčků, zajíčků, srdíček po větší prostírky pod hrnečky. Žasnu nad tou záplavou barev a krásných tvarů. A ve folii jsou bílé vystřihovánky z papíru, úžasná drobná práce jejího manžela. Nádhera. Mám velikou radost. Hřeje mne u srdce poznání, že člověk člověku dokáže rozzářit den.
Vlastně jen tak...

Čtvrtek 1.2.2018
Máme předplatné jednoho deníku. Od nového roku časopisy a deníky přestala dodávat Česká pošta, změnil se dodavatel tisku. První týden noviny ve schránce nebyly. To se dalo čekat, že nastanou prvotní problémy, další týden se vše urovnalo, ale když dnes vytahujeme ze schránky noviny úplně mokré a roztrhané, máme už opravdu vztek. Rozvážející je prostě pokaždé ledabyle složené po délce lehce vsune malou částí do schránky a dešťové kapky či sněhové vločky se pokaždé s chutí vsakují do příjemného papíru, který čouhá. Fotím zničené noviny a posílám mail. Slušný, ale ulevila jsem si hned.
Večer si pouštíme český film Po strništi bos, těšila jsem se a bohužel jsme oba zklamaní. 
Jediná radost tohoto dne - doručeno chybějící přadeno. Pletu a hned první řadu pářu, popletla jsem oka.  
No to je dnes ale pech...

Pátek 2.2.2018
"Mami, prosím tě, potřeboval bych dnes nutně do práce. Můžu přivézt Jonáška?" Jsem objednaná ke kadeřnici naštěstí až na 14,30 a to již bude manžel doma, převezme hlídku.
"Babí, zahlaješ si šachy? A ty je Jonášku umíš? Ano, děda mne naučil," konverzujeme nad figurkami, které dotáhl z pokoje. Vše rozestaví. Beru mu figurku. "No to nesmíš babi, to jsou moje figulky," hned nasupeně huláká. "Ale ty mi také bereš ty moje," bráním se. "Tady je napsáno - klukovi Jonáškovi se figulky nesmí blát!" A ukazuje prstem na písmena, označující sloupce. "Aha, to jsem ale nevěděla, tak promiň." Během chvilky máme dohráno, nemám ani figurku. Uklidí vše do krabice a spokojeně šachy odnese zpět.
Večer se těšíme na další dva díly islandského seriálu V pasti. Musím si po půlhodině nasadit televizní ponožky.
Z té hromady sněhu, vánic a postav nabalených v zimních bundách je mi normálně zima...

Sobota 3.2.2018
Manžela čeká v pondělí vyšetření a musí podstoupit o víkendu "pročištění". "Jezte lehkou stravu, bez vlákniny, žádné maso!" nakazuje paní doktorka. A tak mu po letech připravuji rýžový nákyp s meruňkami. Já sladká jídla k obědu nemusím, ale on si neskutečně pochutnával, ještě si přidal. Mně stačila polévka!
Venku poletují zlehka sněhové vločky, připomínají péřové chmýří a já bych tak ráda do přírody. Bohužel. Na výlet se nejede, dovezli nám dřevo a musí se co nejdříve uklidit.
Není lepší topit jenom plynem?...

Neděle 4.2.2018
K obědu máme se synem na talířích pečené kuře s bramborovou kaší, manžel místo masa "volské" oko. Je nám ho tak trochu líto, ale nese to statečně. Jenže zatím nezačal pít ty pročišťovací dávky. Bude u nás navečer asi veselo. Vybízím ho hned po obědě k procházce, pak už se vzdalovat z domu opravdu nebude možné.
Radek prověřuje můj počítač a zanedlouho mi oznamuje nemilou zprávu. "Mami, máš dole na stole nebožtíka, je mi to líto, ale je to tak. Je po něm." Můj počítač vzdal naši letitou spolupráci a odmítl to se mnou vydržet do důchodu. Zrádce. Pociťuji veliké zklamání.
Věřila jsem mu, že to ještě dá...





Týden se přehoupl do dalšího pondělí. A já jsem si tímto shrnutím uvědomila, že ač se v neděli domnívám, že vím co mne během nastávajícího týdne zhruba čeká, co mám v plánu, vše může být během chvilky naprosto jinak.
Stačí jeden telefon - "Mami, prosím tě, mohla by si..."


Ano, mohla a ráda.











40 komentářů:

  1. Tak jsem si kráásně početla. Usmívala jsem se u toho. Prostě život píše příběhy- malé i velké.
    Já jsem se pro týden ,,den po dni psaný!" nerozhodla i když jsem v podstatě psavec :-).Třeba někdy jindy.
    Takže díky za Tvůj týden a měj hezký ten další.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud ti má písmenka v slova poskládaná vyvolala i třeba malý úsměv na tváři, tak jsem za to velmi ráda Hani.
      Měj krásný den.
      Ála

      Vymazat
  2. taky jsem se zapojila. Článek bude brzy, jen se bojím jestli nebude trochu depresivní. Jak to, že tě zklamal Svěrák, to přece nejde...já film ještě neviděla, ale těším (těšila) jsem se na něj. Dopřej manželovi kousek kuřecího masa, vždyť je dietní :-) Ať máš krásný dny :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak se Míšo těším :o) na tvůj týdeník.
      Shodli jsme se s mužem na přesně stejných věcech, které nám ve filmu vadily. Bohužel.
      Manžel za pár hodin bude mít vše za sebou a pak si to kuřecí bude moci dát :o))).
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko, skvělé!!! Ty jsi napsala úplný týdenní román! A aby ne, když čteš knihy o sedmi set sedmi stranách...:-).
    Pobavila jsem se hned u předmluvy, na to hned v pondělí u klimbající babičky a její představě zápisu v černé kronice:-). Svému počítači jsi spílala neméně vtipně, že si to ale zasloužil! A nakonec stejně dosloužil...
    Po strništi bos jsem viděla v kině a byla jsem nadšená. Že by to kino tomu dalo jiný rozměr?
    Prosím tě, a už neber dětem figurky!
    Děkuji za tvou účast, mám velkou radost, zvládla jsi to navzdory počátečním obavám, NA JEDNIČKU!
    Henrieta


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ty zkratky prostě neumím :o)).
      Děkuji za pochvalu, od tebe si jí cením Henrietko a jsem ráda, že mé zápisky byly snad i trochu vtipné.
      Ála

      Vymazat
  4. Alenko, krásně jsem si početla. Já se zapojila také, ale zkratka mi moc nejde. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, to jsem ráda, že sis početla :o), a mně zkrácení na minimum také moc nešlo, shrnout do pár vět jeden den.
      Ála

      Vymazat
  5. Alenko, krásné počteníčko. Ještě že existují babičky a navíc, když můžou pohlídat, je to úleva pro všechny. Šachy s Jonáškem jsi zvládla a napodruhé už budeš vědět, jak na ně. :o) U Tvého týdeníku jsem se pobavila, stejně jako u Henrietky. Zvládla jsi to na výbornou, ale že to není jednoduché?
    Přeji krásné pondělí. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, díky, jsem ráda, že tě mé shrnutí týdne pobavilo, byl i pro mne pestrým. A zapsat každý den, jednoduše, případně vtipně, není opravdu lehké a já to právě u Henriety vždy obdivuji. Vlastně i proto jsem nakonec její Výzvu chtěla vyzkoušet.
      Měj se moc hezky.
      Ála

      Vymazat
  6. Myslím , že se ti to parádně podařilo vše popsat;-)
    P. S. náramky..., Dominika na svých stránkách píše, že pokud chce někdo individuální velikost, má se s ní spojit přes email. Tak to zkus. Měj se hezky. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Evo :o).
      Už jsem jí napsala, nabídla prodloužení, ale ještě čekám, zda právě ten vlasec (či co to je) nepovolí trochu. Proto jsem se tě ptala, zda se ti třeba trochu nevytáhly, protože vím, že už je máš déle. Mám opravdu vytlačené kuličky na ruce :o).
      Ála

      Vymazat
    2. Myslím,že asi nepovolí.

      Vymazat
    3. Mám také takový pocit, asi jí je pošlu...

      Vymazat
  7. A tak si říkám, že ona nám to Henrieta udělala naschvál, abychom se i lépe poznali. Já jsem zde poprvé a vlastně díky výzvě.
    Líbí se mi tvůj týden , je kouzelně popsaný a je jedno, že to není úsporné, myslím, že to ani nikdo nepožadoval, někdo je mistr zkratky, někdo mistr milého a příjemného čtení.
    Nesmírně mne těší, že jsme se takto poznali, celkem je dobře, že se občas podaří propojit Blogspot s Blogem Cz, máme stejně všichni stejnou zálibu.
    Přeji krásný a plodný týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že to od ní byl prostě dobrý nápad :o) a nás popohnal vyzkoušet jiný styl, nahlédnout pod pokličku jinému blogu. I já se k tobě dostala přes Henrietu.
      Tak ať naše týdny plynou v pohodě a bez nehod - jakýchkoliv...
      Ála

      Vymazat
  8. I já jsem si v týdnu říkala "Do čeho ses to dala?". Ale přece neuteču z boje. Vypadá to, že se nás zapojilo docela hodně (můj týdeníček tedy vyjde až zítra ráno).
    Tvůj týdeníček byl prima, i když ti vnoučata trochu převrátila plány vzhůru nohama ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla to výzva a nakonec se nás asi zapojilo dost :o). Já si dokázala, že sepsat každý den není jednoduché, ale bavilo mne přemýšlet co mi ten den vlastně dal.
      Ála

      Vymazat
  9. Páráda, početla jsem si. Mám tyhle deníkové záznamy ráda, něco podobného jsem před nějakou dobou taky na blogu dělala, ale nevydržela... že bych zase navázala ;-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Já asi zůstanu u svého způsobu psaní :o), ale každodenní záznamy obdivuji.
      Ála

      Vymazat
  10. Alenko jsi jednička! Máš to krásně sepsané a vykouzlila jsi mi úsměv na tváři a to hned několikrát! Já už také deník dala dohromady a už je na blogu. Tohle se Henrietě povedlo a díky ní jsem našla pár dalších velmi čtivých blogů. Pro mne je to jako dar, číst si v nich, protože tím, že tu žiji sama, není těch zážitků tolik, jako máte s rodinama a dětma vy ostatní. Tvůj deník se mi moc líbí! Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nakonec jsem Marcelko byla ráda, že jsem výzvu přijala a zapojila se. Opravovala jsme text několikrát :o) než jsem ho vypustila do světa. Henrieta nás popostrčila vyzkoušet psát i jinak a byla to zajímavá zkušenost. I já jsem objevila nové blogy, které si uložím.
      Tvé zápisky už jsem si přečetla a napsala komentář, moc se mi tvůj týdeník líbil
      Ála

      Vymazat
  11. Alenko, taky zajímavý týden. A stejně budeme pořád plánovat a ono to je pak jinak :-) taky mé plány na tento týden byly jiné ... hezký den D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak Danko, plány jsou od toho, aby se měnily :o)).
      Ála

      Vymazat
  12. Odpovědi
    1. :o)), až budou větší, už babičku nebudou potřebovat, tak si to nyní musím užít. Jejich společnost mi vždy dodá energii, humor a radost.
      Ála

      Vymazat
  13. Alenko pestrý týden jsi měla... Trošku ti možnost hlídání zlatíček závidím.My máme naší princeznu opravdu trošku dál.Jsi úžasná babička a mistr písmenek... Krásné další dny ti přeji.Z ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, pestrý byl, to ano. Ale on každý den vlastně vždy přinese něco nečekaného, něco humorného a občas něco i smutného. Takový je prostě život.
      Měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  14. Alenko, hluboce smekám před rozsahem textu, tak hlavně před tím, jaká si babička! Takové zasadit do zlata, i když se jim chce občas přes den spát :o)
    Přeji krásné únorové dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem s dětmi ráda a hlavně to potrvá jenom pár let, pak budou mít své zájmy, kamarády a tak si je chci užít. A pak, moje mamka byla v 54 letech v důchodu (tehdá!!) a hodně nám s hlídáním při nemocech pomáhala, tak já chci také. Vím, jak to pomůže :o))).
      Helenko, i ty měj prima dny.
      Ála

      Vymazat
  15. Alenko krásně napsáno. Já jsem se nezapojila. Jednak jsem asi čím dál línější a taky už si nepamatuji co jsem měla včera ke snídani. Možná to někdy zkusím, ale teď se na to fakt necítím. Přeji ti krásné sluníčkové dny a manželovi držím palce, ať všechno dobře dopadne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evo, díky. Já si tak trochu dělala poznámky, když mne napadlo něco "vtipného" k dané situaci :o).
      Manžel to zvládl a prevence dopadla dobře. To si člověk prostě oddychne, co si budeme povídat.
      Měj pohodové dny.
      Ála

      Vymazat
  16. Álo,
    posílám odkaz, abys nemusela pátrat: https://www.giftlab.cz/abstraktni-koberce/moderni-kusovy-koberec-grace-102595-sedy/

    OdpovědětVymazat
  17. Alenko, příjemné počtení!
    Po strništi bos jsem viděla v kině a byl to krásný zážitek.
    Topit dřevem určitě stojí za tu námahu. :) Měj krásné i další dny!
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Zuzko :o).
      Bohužel film mne zklamal, nevím, já v něm viděla smíchaných několik témat z jiných filmů, neoslovili mne tentokrát pani Svěrákové, ač jejich filmy ráda mám.
      Máme dvojí topení - plyn a kotel na dřevo, takže "střídáme" :o).
      Hezké dny.
      Ála

      Vymazat
  18. No tak to je supr,pak že to neumíš napsat....dobře jsem se pobavila.....jo,jo je to tak.....šachy mě dostaly....děti jsou boží.....také si užívám.
    Hezkou neděli Marťula

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťulo, ono to psaní i chvilkami šlo nějak samo :o), ale hlášky malého jsem si zapisovala okamžitě na papír.
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  19. I já trochu závidím hlídání zlatíček, já to své vidím málokdy :-) No a zrovna teď v pátek chtěl ke mně od prababi, no a neusnula já jsem dříve než on....hrůza :-)) Krásně popsaný týden :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Zdeni. Ty co máme nablízku ve stejném městě vidíme častěji, to je pravda. Pak máme ještě vyženěnou holčičku, ta je dál, tak si alespoň voláme :o)).
      Pohodové dny.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála