neděle 31. prosince 2017

NOVOROČNÍ PŘÁNÍ...


pro vás moje milé čtenářky a milí čtenáři.
Děkuji vám za vaši přízeň v roce 2017 a těším se na rok nový.






KAMENNÝ STŮL...

jsme si prostřeli při našem malém výletu s kamarády.



Počasí se v pátek umoudřilo, nepršelo, nefičelo a tak naše rozhodování
o výletě bylo rychlé.


Sešli jsme se na parkovišti ve Vysoké Lípě a vyrazili po České Silnici směr Zadní Jetřichovice.
A já stíhala i fotit :o).



 


Bylo moc hezké zase být na pár hodin v přírodě.



Malé občerstvení nesmělo chybět.
Trochu cukroví, ovoce, v jedné termosce káva, v druhé se skrýval čaj s 
trochou rumu, i placatice se objevila na posilněnou :o).



Kamarádi, vyrazíme brzy na naše toulky - příští rok... :o)


pátek 29. prosince 2017

OCHUTNÁVKA VÍN...

zahraničních i tuzemských nás čekala po obdržení
vánočního dárku.



Doprava zajištěna, sešlo se nás devět obdarovaných z obou částí rodin a ochutnávali
 jsme devět druhů vín.


Dozvěděli jsme se od majitele vinotéky mnoho zajímavostí o každém víně, o oblastech, kde se vinná réva v jednotlivých státech pěstuje, o barykových sudech, o zrání vín, o významu korkových, umělých či zátkových uzávěrů lahví.
Vína jsme si hodnotili každý dle svého bodovacího systému a na konci jsme hlasovali.
A víte, že ze všech vín stejně zvítězila vína moravská?
Veltlínské zelené, pozdní sběr, polosuché ročník 2016 z vinařství Pod hradem, Klentnice
a Dornfelder (červené), pozdní sběr, suché ročník 2016 z vinařství Na soutoku, Břeclav.
I když jsme ochutnávali úžasné 14 leté víno Shiraz 2003, Barossa Vines z Austrálie, lahodné portské Old Friends Tawny, DO Douro z Portugalska, jemné Proseco z Itálie či tajemný Malbec z Argentiny, vína moravská jsou našemu srdci a chuťovým pohárkům nejbližší.


Zakoupili jsme si pár skvostů domů a brzy si s manželem 
dopřejeme malou ochutnávku ve dvou v pohodlí domova, při svíčkách a 
krásné hudbě.

Na zdraví...


čtvrtek 28. prosince 2017

KLÍČOVOU DÍRKOU...

do našich svátečních dnů.

Vánoce, nejkrásnější svátky v roce.
Již dávno si nepřipouštím shon, nervozitu, stres.

Užívám si pohodu, radost, pocity štěstí.


Dárků pod stromeček nebylo málo, protože při druhém svátečním dni pod něj 
přidali dárky i naše děti, které se k nám sjeli.
Bylo co rozbalovat a těšit se.


U štědrovečerního stolu jsme byli již jenom tři, ale
prostřeno bylo i pro nenadálého pocestného.


K rodinnému svátečnímu obědu se nás sešlo deset (bohužel Matýsek chyběl) a ještě jsme se vešli k jednomu (rozloženému) stolu. Jakmile vnoučata povyrostou, už budeme muset asi jíst na etapy :o).
Bohužel v ten den jsem nebyla schopná vzít fotoaparát do ruky,  v tom shonu jsme si neudělali  ani žádné společné fotky. Vyprávělo se, do toho rarašily děti, pak se v pozdním odpoledni najednou začali všichni loučit a odjížděli do svých domovů.


A opět jsem upekla nový vánoční dort.
Vlastně jsem chystala dva - ještě jeden ovocný želatinový pro nejstaršího syna, který má zrovna dnes narozeniny a tak jsme mu při společném setkání blahopřáli. Tak si celý dort vezl domů :o).

Letos jsem si vybrala ke svátečnímu posezení
 Nugátový dort.



Všem moc chutnal a nezbyl ani drobeček.


A já jenom vrněla blahem :o)...


sobota 23. prosince 2017

MÁM V PLÁNU...

během svátečních dnů hodně číst, plést či háčkovat, chodit na procházky.
Dostatečně odpočívat.

A mám přísun četby, který ani během té doby nepřelouskám a budu určitě pokračovat
v novém roce.
Čeká mne 1658 stran.
Dvě knihy mi zapůjčila sestra, ona ví, že mám ráda bichle, tak mi udělala radost.
Je to pořádná dávka.
Prý šel v televizi seriál, ale já ho neviděla, což mi vůbec nevadí.
Raději nejdříve čtu knížky.
Znáte Cizinku?
Vážka v jantaru je pokračováním a sestra si psala Ježíškovi o třetí. 
Tak jsem zvědavá, zda bude obdarovaná :o).





 A já se oddám příběhům.


Pokud bude deka a polštář nablízku, je zde obava, že po pár stránkách se oddám
 místo čtení,  blaženému spaní :o)).

Doufám, že sníh, který nyní zmizel, napadne jako na této fotce z letošního
 února, a my budeme moci každý den vyrazit na příjemnou, osvěžující procházku.


Krásné těšení.

Už se vyspíme pouze jednou ...





pátek 22. prosince 2017

KUTÁLÍ SE ...

kuličky do malých košíčků.



Letos, jak jsem již psala, jsem velmi zredukovala počet druhů 
pečeného cukroví.
Z cukroví nepečeného jsem povětšinou připravovala jenom vosí hnízda a občas
 čokoládové kuličky v kokosu.
Z dětství si pamatuji, že se doma dělávala "čokoládová tlačenka", no název je prapodivný, ale byl to takový váleček, obalený v kokosu a z něj se pak krájela kolečka.
Mně to nikdy moc nechutnalo, ale rodičům ano :o), byl v tom rum.

Vosí hnízda jsem letos poprvé neudělala a myslím, že našemu
 nejmladšímu asi budou chybět :o).



Avšak změna je přeci život.


Kakaové kuličky 

130 g másla
70 g holandského kakaa
130 g moučkového cukru
150 g strouhaného kokosu
1/2 sáčku vanilkového cukru
1 lžíce rumu (klidně ale i 2)

- změklé máslo smíchat se všemi přísadami
- vypracovat na vále těsto, které dáme do druhého dne odležet (já po pár hodinách již kuličkovala)
- děláme menší kuličky, které obalíme v kokosu

Rumové kuličky

2 lžíce rumu
6 lžiček kakaa
50 g mletých ořechů
50 g změklého másla
140 g moučkového cukru

- opět vše smícháme, těsto necháme odpočinout, kuličky obalujeme v kokosu nebo v mletých oříškách

Kokosové kuličky

120 g strouhaného kokosu
120 g změklého másla
70 g javorového sirupu
2 lžíce rumu

- zpracujeme těsto v misce, necháme odpočinout v lednici, kuličky obalujeme v kokosu
(po ochutnání si dělám poznámku více přisladit)




Marokánky ze Svatojánu

(recept jsem si mírně upravila)

500 ml sojového mléka (dala jsem kravské)
60 g celozrnné špaldové mouky
- svaříme na hustou kaši za stálého míchání
- do teplé kaše vmícháme
2 lžíce medu
+
100 g lískových oříšků
100 g sušených meruněk (dala jsem švestky)
100 g sušených brusinek
50 g kandované pomerančové kůry (namíchala jsem s citronovou)
- tohle vše nasekané nadrobno

Necháme mírně zchladnout a pomocí dvou lžiček dáváme na plech s pečícím papírem malé hromádky a pečeme na 150°C dozlatova.
Spodní stranu jsem potřela čokoládovou polevou.

Přiznám se, že jsem se držela zuby nehty, abych upečené marokánky neustále neochutnávala a když zaschla čokoládová poleva, musela jsem je urychleně uklidit do plechovky.
Jsou prostě skvělé!!



Dnes jsme s mužem ke kávě pár kousků z cukroví ochutnali a vše je vánočně dobré, jen
ty zázvorky jsou ještě tvrdé a možná, že takové i zůstanou :o). Musí se pěkně zapít.
Nevadí, příští rok je zkusím jinak.

Už se jenom dvakrát vyspíme.
Vždy jsme s dětmi počítali.

Tak si s mužem také počítáme :o).

Krásné těšení vám všem a hlavně KLID ...







středa 20. prosince 2017

KVARTET...

bylo naše poslední divadelní představení v tomto roce a já jsem málem
zapomněla si o něm na blog zapsat.

Ronald Harwood

Kvartet



- fotky zapůjčené ze stránek Divadla Bez zábradlí -


Režie: Petr Slavík, Překlad: Helena Stachová 

Stručný obsah hry

Penzion pro vysloužilé operní umělce je poslední štací někdejších pěveckých virtuózů, Cissy,Wilfa a Reggieho. Příchod jejich bývalé kolegyně, slavné sopranistky Jean, která byla krátký čas Reggieho manželkou, rozvíří jinak poklidnou hladinu jejich životů. Plán zazpívat na tradičním koncertu k výročí narození Verdiho kvartet z Rigoletta je ohrožen. Přenesou se bývalí přátelé přes někdejší neshody a zášť ? Podaří se jim sladit v zájmu hudby své odlišné povahy ? Lze aspoň na chvíli zastavit čas a vzkřísit zašlou slávu ?
V křehké hře s velkou dávkou typicky britského humoru se dojemně, ale bez laciného sentimentu, hovoří o lidech, kteří možná už mají produktivní věk za sebou, ale neztrácejí touhu žít, vůli něco udělat a hlavně snít.
Laskavá komedie současného britského dramatika a oscarového scénáristy Ronalda Harwooda o umění stárnout a nesmrtelnosti ducha. Podle divadelní hry natočil v roce 2012 Dustin Hoffman film. Maggie Smith byla za roli Jean nominována na Zlatý globus.


Moc se nám s kamarády představení líbilo.
Humor, ale i zamyšlení.
Smutek i radost.

Již jsme chápali jak těžké chvíle mohou nastat.
Snad pro ten blížící se seniorský věk.

Smáli jsme se, máme humor stále rádi a doufám, že bude součástí našich životů
co nejdéle.

A věta, kterou si neustále zúčastnění opakovali :

"NSL - Nesmíš se litovat"

tak tu si budeme pamatovat stále...








úterý 19. prosince 2017

VÁNOČNÍ HVĚZDA...

 letos  to však nebude živá v květináči, ale uháčkovaná dečka ve tvaru hvězdy.
Stihla jsem ji uháčkovat, naškrobit, usušit a čeká na svůj čas.

Na Štědrý den.

Hoj, ty štědrý večere,
ty tajemný svátku,
cože komu dobrého
neseš na památku?

Hospodáři štědrovku
kravám po výslužce;
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.

Ovocnému stromoví
od večeře kosti
a zlatoušky na stěnu
tomu, kdo se postí.
(úryvek K.J.Erben - Kytice / Štědrý den)


                                            





Háčkovala jsem z příze Maxi.




Už se to blíží a já se začínám těšit.

Na Vánoce, na sváteční čas, na klid a pohodu, na stromeček, na dárky, na radost ze shledání,
na procházky ve dvou, na třpytivé vločky, na mrazivá rána, na okna osvětlená svíčkami,
na okamžiky štěstí ...










pondělí 18. prosince 2017

A JAK TO DOPADLO...

v sobotu?
No, málem špatně.
Ráno v půl osmé jeli kluci do řeznictví pro objednané dvě půlky prasátka a kořínek.
Vrátili se a nic nevezli.
Majitel řeznictví si naši objednávku špatně zapsal - na 23.12.
Nevím, kdo by plánoval zabíjačku den před Štědrým dnem??
Byla jsem bez sebe.
Dívala jsem se na tu hromadu nakrájené cibule, na namletý česnek, na mísy nakrájených vek.
V brutaru se pomalu již vařila voda.
Vše nachystané a celá rodina u nás.

Naštěstí sehnal u kolegy vše potřebné a za dvě hodiny náš řezník mohl začít pracovat.
Takže začátek nic moc :o).


Potom už se vše rozjelo tím správným tempem a každý přiložil ruku k dílu.
Letos jsem si vše opravdu dobře připravila v pátek, a tak mi zbýval i čas na
 klábosení se sestrou. Se švagrem jsem zase špejlovala střívka, tak jsme si v klidu také mohli povídat (a hlavně jsme byli v teple).
Naši kluci se činili a zastali mnoho práce, chválila jsem je a chválila,  jak jsou šikovní a sehraní.
Jsou to prostě moje VELKÁ ZLATA :o).



A vnoučata využila čerstvě napadaný sníh k postavení prvního sněhuláka.
Jen uhlí na knoflíky u mne sháněli marně.





Děkuji vám za předchozí komentáře, plné povzbuzení a přání, aby vše dobře dopadlo.

Ano, dopadlo to nakonec dobře.
Výslužky jsou rozdané, maso v mrazáku, sádlo vyškvařené.



A já už konečně dokončím vánoční přípravy...




pátek 15. prosince 2017

UŽ SE CHYSTÁME...

na sobotní zabíjačku :o).
Přípravy jsou v plné proudu a já se vlastně těším jenom na rodinu, na všechny mé blízké, kteří se u nás sejdou. Na ten shon a mnoho nachozených kilometrů už tolik ne.
Ačkoli se snažím si vše dopředu připravit co nejvíce k ruce, abych nemusela chodit po schodech sem a tam, stejně to nikdy nevyjde a na něco zapomenu.


takhle malinký pašík nebude :o)


a takhle se činil řezník vloni
 
To zase bude - Mami, řezník potřebuje ....
Mami, kde je prosím tě uložené ...
Alenko, kam si položila ...
Mami, kde máš kroupy ...
Alenko, pětkrát kávu a jeden čaj ...
Mami, řezník potřebuje další horkou vodu do kýble na omývání rukou ...

Mami, mami, Alenko...
to mi bude znít až do večera.

Ale nestěžuji si, bude i legrace. Naši kluci se budou špičkovat jako vždy, řehtat na celé kolo a já je budu pozorovat a hlavou mi bude probleskovat - ach, jak ten čas rychle utíká. Dospělí chlapi, kteří jsou mnohem vyšší než jsem já, a jako kdyby to bylo včera, když jsme si je postupně s mužem vozili z porodnice.

Čas nezastavíme.

A tak já jdu loupat několik kilogramů cibule, kilo česneku, a tak dál, a tak dál.

Ti dva, co bydlí ve stejném městě jako my, slíbili, že přijdou  dnes navečer pomoct.

Tak snad ano...