úterý 31. října 2017

DÁREK PRO MUŽE...

pod stromeček už mám hotový.
Můj muž je tak trochu "zmrzlík" a já dohlížím na jeho zásobu čepic, šál či nákrčníků na zimu velmi řádně.
A já ráda obměňuji :o), tak dostane novou soupravu čepice se šálou.

Zvolila jsem kvalitní přízi Malabrigo, 100% Merino Superwash.


Na šálu jsem vybrala Mechitu, odstín č.845 Cirrus Gray.
Čepice je pletená ze silnější Rios, odstín stejný.


Na fotce odstín vypadá více do šeda, ale ve skutečnosti je do modra :o).
Na šálu jsem spotřebovala celých 100 g a čepice spolkla 75 g.


Čepici jsem vyzkoušela na synovi :o), bez problémů by měla manželovi sednout.

A já se věnuji dalšímu pletení...


neděle 29. října 2017

PLETENÉ ŠÁTKY III...

další krasavec, který se mi moc líbí.
Je naprosto úžasné, jak se dají u šátků kombinovat na lemy třeba krajkové vzory, jak mohou mít trojúhelníkové tvary, či půlkulaté nebo šikmé tvary se špičkami. Variant je nespočet. A obzvlášť pokud si vybereme přízi, která je barvena tak, že oči přecházejí nad odstíny, které se během pletení objevují.
Každý šátek je naprostý originál.
U tohoto šátku je jednoduchá proužková hladká pletenina doplněna krásným krajkovým vzorem, který celý šátek neuvěřitelně pozvedne.
Může doplnit váš šatník, pokud máte zájem.



A zde ukázka jednoho vzoru z různých přízí :



Nebo tento :




Důležitá je údržba šátků. 
Doporučuji prát v ruce, voda by měla být vlažná, nikdy horká a pokud je šátek ze 100%ní vlny použít vodu spíše studenou, stačí přidat trochu šamponu na vlasy (to je má vlastní zkušenost) nebo Perwoll či Wool Balsam od české firmy Ekomarket - je to koncentrovaný lanolin na vlněné prádlo, jemně promnout, vymáchat ve dvou vodách a nechat lehce odstředit v pračce.
Rozprostřít šátek na velkou osušku nebo deku a vypnout/vyblokovat. Pokud má šátek krajkový vzor na okrajích je opravdu nutné ho jemně vypnout pomocí špendlíků.
Šátek necháme schnout nejlépe do druhého dne.

- můj největší projekt Laurélie -




Šátky, ať pletené či háčkované, originálně doplní šaty, svetry či kabáty. Jejich použití je velmi všestranné a pokud je ozdobíme krásnými sponami či jehlicemi, každý se nás bude ptát odkud tu nádheru máme.

No není to závislost ... ?


sobota 28. října 2017

PŮLNOČNÍ RŮŽE...

je další knihou autorky
Lucindy Riley.

A opět nezklamala.


Anotace:

Román Půlnoční růže líčí osudy čtyř generací, jeho děj provádí čtenáře pohádkovými paláci indických mahárádžů i velkolepými panskými sídly anglické šlechty, od idylických časů starosvětských pořádků před první světovou válkou až po hektickou globální společnost moderní doby. Na pozadí dějin sleduje pozoruhodný život krásné a inteligentní Indky Anahity. Anahita pochází z urozené, ale zchudlé indické rodiny. V dobách, kdy Indie bývala britskou kolonií a všechno britské bylo předmětem toužebného obdivu, se Anahita spřátelí s bohatou princeznou Indirou, a jako její společnice ji krátce před vypuknutím první světové války provází do Anglie, kde obě dívky nastoupí na dívčí internátní školu. Tam se Anahita seznámí s mladičkým Donaldem Astburym, jediným dědicem panství… Osmdesát let poté přijíždí na panství Astbury točit historický film mladá americká herečka. Aby na chvíli unikla slídivým očím bulváru, ubytuje se na panském sídle uprostřed odlehlých vřesovišť Dartmooru. Tam se nečekaně objeví i Anahitin pravnuk, který pátrá po minulosti svých předků. Spolu začínají odhalovat temná tajemství rodu Astburyových, která dosud visí jako kletba nad životem jejich jediného žijícího potomka…



Vyprávění Anahity, prababičky Ariho, který po její smrti pátrá dle odkazů v jejím deníku, začíná v roce 2000 v Indii. Je jí právě sto let a ví, že její dny se chýlí ke konci. Při oslavě svých narozenin právě jemu předává příběh svého života, který sepsala pro svého ztraceného prvorozeného syna Moha. I když jí v Anglii předali jeho úmrtní list, nikdy neuvěřila v jeho smrt. Do Anglie, kde zažila svou jedinou velikou lásku, ale také plno smutku a neštěstí, se však již nikdy z Indie nemohla vrátit, aby sama pátrala.



Ari se po velkém váhání, po deseti letech od její smrti, vydává do Anglie a ocitá se na panství, kde podle deníku měla žít jeho babička. Seznamuje se zde s Rebekou, americkou herečkou, která přijala roli ve filmu, který se natáčí na zdejším panství. Oba se spřátelí a společně pročítají zápisky v deníku. A pomalu  začínají odhalovat tajemství. Proč je lord Anthony, poslední potomek, tak zatrpklý, osamocený? Panství je zadlužené a on se snaží získat finance na opravy i tím, že připustí natáčení v této lokaci. Avšak přítomnost Rebeky začíná odkrývat jedno tajemství za druhým a postupně jejich kroky následné situace vygradují. Proč je lord tak fascinován podobou Rebeky s Viktorií? Jak zemřel Moha? Zemřel opravdu? Co se stalo Viktorii a Donaldovi? Jejich smrt dělí jenom pár dnů od sebe. A kdo za všemi tajemstvími, tragédiemi vlastně stojí v pozadí?



Opětovné propojení minulosti a současnosti v tomto příběhu čtenáře neustále drží v napětí a zvýšené touze všemu přijít na kloub.

A to se mi moc líbí...







pátek 27. října 2017

PLETENÉ ŠÁTKY II...

a právě nafocený po vypnutí.
Další přírůstek do rodiny pletených šátků je na světě.
Tentokrát jednobarevná luxusní příze Sock uruguayské firmy Malabrigo.
Jedná se o úžasnou 100%ní merino vlnu, Superwash Merino Wool.

Odstín barvy Terracotta.


Je lehounký a velmi příjemný.

Tak kdyby - pište ...


PLETENÉ ŠÁTKY I...

v podzimních barvách.
Po delší době jsem vzala opět do rukou klubíčka, jehlice a zpestřovala jsem si volný čas. Zahrada už nepotřebuje mou péči a já mám mnohem více času na knížky a drobné tvoření.
A do šátků pletených či háčkovaných jsem se prostě zamilovala.
Nehledě na uklidnění, které při této činnosti u mne nastává, to je k nezaplacení, a lepší terapii při jakémkoli splínu neznám.
Postupně však množství zhotovených kousků stoupá a samozřejmě je nemohu sama unosit.
Kdyby měl někdo zájem, zhotovím na přání :o). Některé návody jsou autorské, nelze je proto komerčně prodávat, ale myslím si, že když se cena spočítá pouze za spotřebovanou přízi, není snad nic porušeno?
 Není to na výdělek, jen mne to prostě velmi baví.

(Můžete napsat do vzkazovníku)






Jedná se o kvalitní zahraniční příze s vlnou, z kterých je radost plést či háčkovat a nepřeberné množství barevných odstínů je naprosto úžasné.

Tak já jdu zase pár oček nahodit ...





čtvrtek 26. října 2017

NALADĚNÁ...

na jednu strunu v myšlenkách jsem asi s kamarádkami.
Jak jinak si vysvětlit, že jedna volá v pondělí, že mne vyzvedne a dáme si spolu kávičku a skleničku.
Jak jinak si vysvětlit, že druhá volá v úterý, že ve středu přijede do města 
a zda bych měla čas se s ní potkat.
Jako kdyby věděly, vnímaly, cítily.
Mou potřebu setkání.



Potěšily mne velmi.
Zrovna jsem potřebovala si popovídat tak, jak si holky povídají.

Dostat ze sebe slova a myšlenky, které mi neustále již několik týdnů rezonují v hlavě. Otázky, na které nenacházím odpovědi a zůstávají v nitru.
 Tíha, kterou cítím v srdci.





Vím, že ne všechny dny v životech nás lidí jsou jen šťastné, ale já vždy věřím v to lepší v životě, tím se řídím. Někdy je cesta k lepšímu poznání krkolomná, má svá úskalí, ale každý z nás má možnost se zvednout, narovnat se, pochopit, vnímat, změnit. A to bez rozdílu věku.

Snad to dokáží ti, na kterých mi nesmírně záleží.



Věřím tomu, věřím jim.



Snad půjdou tou cestou ruku v ruce...


středa 25. října 2017

KROK ZA KROKEM...

při nedělní procházce.
Zhluboka dýcháme, nasáváme tu vůni podzimu,
 oči těkají z místa na místo, hledí do dálky.
V nitru hřejivý pocit z okolní krásy.
Povídáme si, držíme se za ruce.
Okamžiky, malé okamžiky štěstí.
Starosti odvál závan větru.
Sluneční paprsky vyloudily úsměvy na našich tvářích.






















Tolik krásy na dosah.

A nám stačí...











úterý 24. října 2017

KVAŠENÁ ZELENINA...

pro někoho žádná novinka, pro mne nová výzva ji vyzkoušet.
Hlavně jsem se bála, aby se mi na ní neobjevila plíseň, to se prý může také stát. Všechno bych musela vyhodit a to by mne mrzelo.
A tak jsem svou první várku dala do velké skleněné lahve (do té nakládám vždy močáky) a pečlivě každý den pozorovala co se v ní děje.
Vše má být v teple 3-4 dny, to jsem dodržela.
Zelenina pustila úžasné množství šťávy a, že kvašení probíhá jak má, bylo znát nejenom vizuálně očima, ale také nasátím nosem zvláštní vůní prosyceného vzduchu doprovázející daný proces.
Čekala jsem reakce mého muže, ale překvapil mne, prý to vůbec žádný pach není a vypadá to dle jeho názoru velmi dobře.


A jakou zeleninu jsem na kvašení vybrala?

- bílé hlávkové zelí 1/4
- čínské zelí 1 menší celé
- červená řepa 2 menší
- kedluben 1 velký
- lahůdková cibulka 1 svazeček
- kousek čerstvého zázvoru
- česnek 3 stroužky
- sůl

Do kvasící sklenice na nastrouhanou a řádně promnutou zeleninu se solí, jsem vložila menší sklenici s vodou, aby došlo k zatížení a vše se brzy ukrylo pod vlastní šťávu. To je důležité!


Z této dávky jsem po vykvašení naplnila pět menších sklenice (jedna není na fotce, měla na sobě zbytky :o( etikety) a uložila je do chladna.

Kvašená zelenina má tisíciletou  tradici a je to ideální způsob uschování zeleniny po celý rok a hlavně přes zimu, kdy čerstvá zelenina není k dispozici. Bývá velmi často součástí makrobiotické stravy, v běžném jídelníčku by měla být zařazena nejlépe každý den. Dodává do střev tolik potřebná probiotika a pomáhá tak léčit většinu nemocí. Zvyšuje tolik potřebnou imunitu. Bez zdravých střev, nemůže být zdravé tělo. Díky mléčnému kvašení se obsah některých vitamínů dokonce zvyšuje.
Složení pickles může být různé, ale základem zpravidla bývá zelí, cibule, mrkev, čínské zelí, ale může to být i dýně, hořčičná nať, květák, ředkvičky, tuřín, ředkev.
Léčebné účinky a vlastnosti
– podporuje chutě na zdravé jídlo
– při konzumaci na konci jídla pomáhá trávení
– vytváří zdravou střevní mikroflóru
– zdroj minerálů
– posiluje krev imunitu
Zeleninu nakrouháme nebo nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme kmín a sůl a důkladně rukama prohněteme a promačkáme.
Je to důležité dělat to tak dlouho, až ucítíte mezi prsty, že zelenina pouští šťávu. Přibližně 5 minut.
Poté zeleninu natlačíte přímo do kvašáčku, pokud jste jeho majiteli. Nebo do keramické či skleněné nádoby a něčím zatížíte.
Zelenina musí být úplně zmáčknutá a voda, kterou bude pouštět, byla po celém povrchu.  Tím začne kvasící proces.
Umístíte na místo s běžnou pokojovou teplotou ( ne k topeni ani na sluníčko) a necháte přibližně 4 dny kvasit.
Výsledná zelenina musí jemně chroupat a mít lehce nakyslou chuť.
Zařazujte do jídelníčku každý den.
zdroj:www.receptynahubnuti.cz/domaci-pickles-kvasena-zelenina/

Můj první pokus o kvašenou zeleninu dopadl nadmíru dobře a tím pádem mám důvod si zakoupit příležitostně na jarmarku nějaký úžasný keramický kvašák.



No uznejte, že dobrý důvod mám? 

Vždyť se tolik starám o naše zdraví... :o)








pátek 20. října 2017

PRIMA KAMARÁDI...

před kterými se stačí zmínit, že už jste mnoho let v lese nezakopli o bedlu jedlou a že byste si s chutí pochutnali na jejích osmažených kloboučcích, ani se nenadějete a máte najednou bedly doma.
Věděli kde rostou a když byli o víkendu na chalupě, nasbírali přímo pro nás.
Jsou to prostě zlatíčka.


Zavolali zda jsme doma a u dveří nám pak do rukou vrazili kartonovou krabici plnou obrovitých bedel. Na fotce je již odebráno, pár bedel jsme si hned opekli na sádle a kmínu k večeři. To byla taková dobrota.



Bedla vysoká (Macrolepiota procera, někdy také Lepiota procera) je jedlá a velmi chutnástopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité. Je vhodná ke sběru a kulinářskému užití. K požívání je vhodný především klobouk, třeň je tuhý. Pozor na záměnu s bedlou ostrošupinnou nebo bedlou chřapáčovou, které jsou smrtelně jedovaté.
  • Klobouk má v průměru 10 - 40 cm, v mládí uzavřený, vejčitého tvaru. Později dostává kuželovitý až plochý tvar. Uprostřed je tmavý hladký hrbolek. Pokryt je velkými hnědými šupinami.
  • Třeň je válcovitý, lehce vylomitelný, v mládí uvnitř vatovitý, posléze dutý.
  • Dužnina je v klobouku měkká, ve třeni vláknitá až tuhá. Vůně je jemná, chuť lehce oříšková.
Bedla vysoká roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na prosvětlených okrajích a mýtinách.Bedla vysoká je vynikající jedlá houba, zvláště se hodí k obalování a smažení (jako řízky), je však použitelná i k běžné přípravě dušením nebo k sušení. Třeně jsou však poněkud tuhé. V Česku je známý chutný recept bedly na kmíně.
zdroj:Wikipedie




Ze zbylých bedel jsem obalila hlavičky, osmažila a s bramborovou kaší to byl báječný oběd, na kterém jsme si výtečně pochutnali.
Však je pro nás natrhali naši nejmilejší kamarádi :o).




Je krásné mít prima kamarády, že?...