neděle 8. března 2015

ZA HUMNY...

není drak,
 opravdu ne, to jsme jenom vyrazili v pátek 
s vnoučkem Matýskem kousek za město.
Měl jarní prázdniny a tak u nás pobyl dva dny.
 
Když byl Matýsek menší, řekla jsem mu, že z něj vychováme
turistu.
Prý - babi a co to je ?
Tak jsem mu vysvětlila smysl a účel turistiky a chození do
přírody, a jakmile to jen trochu jde, razíme do lesů, na výlety.
A čím je starší, tím snad nachází v přírodě zalíbení.
To by nás moc potěšilo.

Vzali jsme nezbytný fotoaparát, trochu čaje (i když svítilo
sluníčko, je stále ještě chladno) 
a vyrazili jsme.

  Za malým rybníčkem už jsem šli po žluté značce a
Matýsek měl za úkol celou cestu značku sledovat, proto
na stromech poctivě hledal.
Občas na stromě narazil na bílý pruh, nebo na dva nad sebou 
a okamžitě vyzvídal co znamenají.
No, to jsem byla v koncích.
Znám značky jen turistické a cyklo.
Poradila jsem si :o).
"To se zeptáme doma dědy, ten bude vědět".
Spokojil se s tím a nebombardoval mne naštěstí dalšími otázkami.

Mířili jsme na skalní pískovcové útvary
s podivnými názvy - Žába a Ponorka.
Ano, padly otázky proč se tak jmenují... a tak jsme hledali
zda se něčemu podobnému podobají.
Žábu ve skále neviděl, za to ponorku ano, už to zde zná
a tak mi vysvětloval kde je to přesně vidět.








Povídali jsem si o stromech, zvířatech, skalách,
lesních školkách.
Vše ho zajímalo a já si jen říkala, abych za chvilku
nemusela do přírody chodit s encyklopedií, aby mi vůbec stačily vědomosti
k odpovědím na jeho otázky :o).
Nu co, když nebudu vědět, řeknu mu, že si to doma 
vyhledáme, ne ?

Mám tyhle chvilky s ním moc ráda, užívám si je co to jde,
protože vím, že nebudou dlouho trvat...
Čím bude starší, tím méně ho bude bavit
chodit na výlety s babí a dědou, bude mít své kamarády, jiné zážitky.
Tak to v životě prostě je.

Avšak nejsem smutná, za pár let čapneme vnoučka druhého
a snad nám nohy budou sloužit, abychom sbalili 
batůžky a vyrazili do přírody s ním.

 Výletům zdar...


Nový život pro nás začíná každou vteřinou.
Pojďme se s ním radostně setkat.
Musíme neustále pokračovat, ať se nám to
daří či nikoli, s očima upřenýma kupředu, nikdy zpět.

Jeroma K. Jerome

2 komentáře:

  1. Jů, vy máte krásnou vycházku .... taky chodíme .... páč vnuk říká, že babička potřebuje sundat váhu .... no nemám to chytrého vnoučka?.-))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko, děti jsou tak upřímné, viď ? :o))) ta jejich moudra člověka dokáží mnohokrát krásně rozesmát. Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála