pondělí 23. března 2015

VÍKEND...

nebyl vůbec lenošivý i když jarní únava
na člověka chvilkami padá.
V sobotu ráno všichni odjeli a já po obědě opět
začala pracovat na zahradě.
Nejdříve jsem ale pověsila další ozdobený věnec
a vytáhla ze zimní zahrady stoleček se 
židličkami, to je místo na dopolední kávu,
sem jde ranní slunce...
 





 A hned jsem zjistila, že bude třeba nový nátěr.

Poté jsem popadla nářadí a šla na věc.

Vydržela jsem dvě hodiny, víc záda nedovolila
a vzpamatovávám se ještě dnes :o).

 



Přála bych si mít na záhonech vše zarostlé kytkami tak, 
aby plevel neměl šanci, avšak vím, že to se nikdy
nestane - on vždy vyhraje.
Ač ho řádně rvu i s kořínky, je tam za čas zase.
Jak boj s větrnými mlýny...
 

Jejda, na trávníku zůstal můj stín, to jsem si všimla až teď.
Tak snad nevadí  :o(...

V neděli od rána počasí nic moc a já se tak těšila 
na malý výšlap na kopec nad naším domem.
Jenže jsem potřebovala záda pořádně rozchodit a tak 
jsme s mužem vyrazili i když to lákavé na procházku moc
nebylo.
A dobře jsme udělali, počasí se umoudřilo,
sluníčko vykouklo a bylo nádherné odpoledne.
 

Jmenuje se Zámecký vrch a nahoře jsou zbytky
starého hradu Kamenice.
Z knížky o historii našeho města jsem se dočetla
a na dobových pohledech bylo vidět, že
zde kdysi byla nádherná výletní restaurace.

Všechno vzal čas...
 Stromy zde jsou hodně staré a mnoho jich je napadených,

celý prostor kopce by bylo potřeba řádně prořezat
od náletů.
Město vynaložilo nemalé finanční prostředky na zabezpečení
trosek hradu, aby se dalo vyjít až nahoru na vyhlídku,
ale to by tam musel denně sedět 
nějaký hlídač, aby vše zůstalo neporušené.
Nechápu co některé lidi vede k ničení všeho co může 
sloužit všem.
Vše co bylo ze dřeva je rozkradené, vylámané.
Až srdce bolí se na to dívat...
 
   Pamatuji si jak jsem na tato místa chodila s mamkou,
ona milovala procházky a to mám asi po ní.
K hradu vedla kamenná cesta, protože se tam 
dalo vyjet autem, byl zde umístěn televizní
vysílač a když byla porucha musel se tam 
opravář rychle dopravit.
Nyní sem vede nová turistická trase,
město se snaží nalákat turisty a vytvořilo
kolem městě několik krátkých okruhů.

A to je moc dobře...



Buď přátelský - to je cesta ke štěstí.
Zasni se - to je vagon, který tě odveze až ke hvězdám.
Rozhlížej se kolem sebe - den je příliš krátký na to být sobecký.
Směj se - to je hudba tvé duše.

stará anglická modlitba 



2 komentáře:

  1. Alí, u vás je taky tak krásně..... Venku to svítí tak nádherně, že bych taky nejraději někam vyrazila, jenže musím ležet s angínou to se nedá nic dělat.
    Přeji ti spoustu krásných slunečných jarních dní vhodných na procházky. pa Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéminkote co válčíš Ivetko s angínou, když se venku dere slunce oblohou ? To jsou ty teplotní výkyvy, v pátek na tričko, v neděli na čepici. Řádně vylež a brzy se uzdrav. Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála