úterý 17. března 2015

JARO V ROZPUKU...

začíná být na zahradě k vidění.



I přesto, že je dnes tak větrný den, vzala jsem foťák a nedočkavě obešla zahradu, chtěla jsem vidět jak se vše probouzí, jak se větvičky obalují malými poupátky, jak raší z hrubé hlíny malé lístečky, jak včely hledají první květy kde mohou po zimě nasávat nektar.




Člověk po dlouhé zimě touží po kráse květů, po zeleni rašících stromů a keřů, po slunci a jeho teplých, objímajících paprscích.


Jaro je nádech...příval vůní a oku lahodících barev. Jaro je kouzlo...co nás omámí. Jaro je láska...jež přichází.






Jaro je krása kolem nás...co hladí a objímá. Jaro je příroda... co nás učí.
 Jaro je štěstí v nás.


Tam, kde je velká láska,
jsou vždycky zázraky.

Willa Cather

  

 

6 komentářů:

  1. Alenko, moc krásné povídání o jaru i fotečky probouzející se zahrady.
    Děkuji za tvou návštěvu u mě a krásné přání.
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani moc děkuji, na rozkvetlou zahradu se moc těším a tak vše "tahám" očima. Ála

      Vymazat
  2. Alenko, to je nádhera, jak se to všechno klube a probouzí... Taky už jsem byla na obchůzce s nůžkami a motyčkou, ale chce to na dýl :o)
    Přeji hezký večer a dej vědět, jak dopadly řezy!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se chystám o víkendu, ale nehlásí moc dobré počasí, tak nevím zda to vyjde, na jaře je vždy práce hrozně moc. A Helenko určitě dám vědět. Hlavně řeším, kdy je udělat aby o nich syn nevěděl :o))... Ála

      Vymazat
  3. Pěkně rozkvetlou už máš zahrádku:-) Ta naše nějak stávkuje:-.)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko moc toho nekvete,nějaká skalnička s droboučkými kvítky a náš poslední bílý vřes se rozjel a tak včeličky na něm pilně pracují. Ostatní vřesy jsme již loni museli odstranit, zajedno byly už postarší, zadruhé hodně pomrzly. Jinak se spíš vše začíná klubat. Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála