pondělí 16. března 2015

JAK BĚŽET DO KOPCE...

je název jedné knížky - malé svým rozměrem, ale velké co do obsahu, názorů, myšlenek, zážitků.
Napsala ji herečka.
Je známá hlavně z divadelních rolí, ale i z filmu a televize. Je oblíbená, je sympatická, je milá, je, řekla bych, skromná.
Je to Jana Paulová.

Když budu upřímná, není úplně má nejoblíbenější herečka, ale má spíše můj obdiv jako člověk.
Zaznamenala jsem kdysi, že se chystá vydat knížku. Byla jsem překvapená, že to nebudou herecké vzpomínky, ale že knížka bude o ní, o jejích cestách...
A to mne zaujalo, na knížku jsem netrpělivě čekala a posléze zakoupila. 


"Tak to všechno napiš!" řekla máma.
"Snažím se o to," odpovídám nejistě.
"To nebude moc veselá knížka, co ?"
"Já doufám, že bude,"
přesvědčuji víc sebe než ji.
To jsem ještě nevěděla, že jí zbývají už jen
čtyři dny života...

Prolog

Tahle knížka není výčtem úspěchů, neúspěchů, rolí, které jsem hrála, lidí, které jsem potkala, mužů, které jsem milovala. Není bilancováním, ani poučením.
Jestli čekáte tohle, rovnou ji zavřete.
Je jen o několika cestách, které se mi zdály do téhle chvíle nejpodstatnější a na nichž jsem sice poznávala krásná místa, přírodní zázraky, neuvěřitelné lidi, ale kde jsem hledala a znovu našla sama sebe.

......
Protože jenom láska, tichá, nepřipoutaná, bez objektu a návratnosti, je tím mořem, tím trvalým otiskem. Je tím Bohem a je v každém z nás.

......
Abych na konci té cesty mohla říct :
ÓM SHANTI. JSEM VNIŘNÍ MÍR.

Tolik jsem se těšila až se začtu. 
Bylo to jako bych cestovala s ní, jako bych zažívala ty pocity, ten smutek, tu radost, to nesmírné hledání a poznání.

Je to knížka, která ve vás vyvolává otázky,zamyšlení, hledá odpovědi, je to o síle jedné ženské, která chtěla poznat cestu...,která hledá nejideálnější rozpoložení svého nitra.



  

Závidím jí, v dobrém slova smyslu, závidím tu odvahu, tu sílu, to veliké rozhodnutí.

Sáhla jsem včera do knihovny zrovna pro tuto knihu ani nevím proč, ale svůj účel to zřejmě má. Mám si ji přečíst znovu, mám se zamyslet o své další cestě, mám si klást otázky, hledat odpovědi...

     Beru ji do ruky
 a mám opět hezký pocit, jakmile začnu číst.

        Má to tak být... 




Veškerá lidská moudrost
je shrnuta dvěma slovy :
očekávání a naděje.

Alexander Dumas





6 komentářů:

  1. Tedy to jsem vůbec netušila že má spisovatelského ducha :o)
    Děkuju ti Álo moc za tip :o) knížka vypadá na zajímavé počteníčko ....
    měj se hezky...
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mne to Marti překvapilo, ona mi vždy připadala taková spíš křehká s tím jejím až plachým úsměvem. Vyšla v roce 2011 znovu. Ála

      Vymazat
  2. Taky o této knížce čtu poprvé, díky Álo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maru není zač :o), pokud se ti dostane do ruky a bude se ti líbit, budu ráda... Ála

      Vymazat
  3. Alenko, díky za typ. Také jsem o knížce nevěděla, určitě bude hodně zajímavá. Přeju ti hezké dny. Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaru dívala jsem se, že ji různá knihkupectví ještě mají v nabídce. A možná, že se dá sehnat i v knihovně. Přeji pěkné počtení pokud se ti dostane do ruky. Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála